Střelecký ostrov je jeden z deseti ostrůvků v Praze na Vltavě. Probíhá přes něj most Legií a spojuje levobřežní Masarykovo a Smetanovo nábřeží s Janáčkovým nábřežím na pravé straně Vltavy.
Délka ostrova je 480 m a nejširší místo měří 85 m.
První zmínka se datuje už do 12. století, kdy se ostrov nazýval Trávník a patřil Johanitům (řád maltézských rytířů), kteří ho využívali jako zahradu. Za Karla IV. byl ostrov cvičištěm pro pražské střelce ve střelbě z luků a kuší. Pořádaly se zde klání ve střelbě „ku ptáku“, tedy na maketu ptáka na tyči.
Za třicetileté války ostrov zpustl, v 18. a 19. století opět sloužil střelcům, ale konaly se zde i různé lidové veselice a svatojánské oslavy, spojené se střelbou a ohňostroji. Ostatně, po této střelecké tradici také dostal své jméno. V roce 1882 zde probíhal I. všesokolský slet s neuvěřitelnými 2500 diváky. Roku 1890 se zde poprvé v Čechách slavil 1. máj. Za Protektorátu užíval ostrov pražský oddíl Hitlerjugend.
Po požáru původní dřevěné střelnice postavil Sbor pražských ostrostřelců v roce 1812 na ostrově novou zděnou empírovou budovu s hostincem. V roce 1842 byla budova opravena a rozšířena o terasu, kavárnu a lodžii. V patře byl vybudován i kinosál. Dnes je budova chráněna jako kulturní památka. Na průčelí hostince se nachází nápis Nobis et posteritati (Nám i potomkům).
Jižní část ostrova i s budovou restaurace byla v druhé polovině 20. století přidělena Tělovýchovné jednotě Start Praha, která si za restaurací vybudovala několik hřišť.
Ostrov i budovy byly v minulosti zaplavovány poměrně často vodou Vltavy: budova hostince, ač stojí napříč směru toku řeky, přežila povodně v roce 1890 i velkou povodeň v srpnu 2002, která byla tak rozsáhla, že ostrov byl znovu zpřístupněn až v květnu 2003.
Roku 2012 začala revitalizace ostrova, která přinesla nové pískové chodníky, lavičky, dětské lanové prolézačky, nové stromy, udržované WC a výtah, který umožnuje přístup handicapovaným a rodičům s kočárky. Těsně před dokončením a otevřením ostrova po revitalizaci v květnu 2013však ostrov znovu zaplavila silná povodeň, která tak oddálila otevření.
Než si půjdete na ostrov odpočinout a užít jeho míru a klidu, nezapomeňte si přečíst návštěvní řád. Je tady zakázáno pít alkohol mimo restauračních prostor k tomu vyhrazených , venčit psy bez vodítka, rozdělávat oheň, či jezdit na kole… to vše pod dohledem městských strážníků.
Navzdory mnoha zákazům a příkazům ostrov ale žije čilým životem: minulého roku tu bylo otevřeno malé „boho“ (vys. – společensky nekonvenční způsob, který je považován za charakteristický pro tvůrčí umělce – bohémy) království jménem COCO VAN, kde si možná budete připadat jako v malé francouzské vesničce nebo hippie kavárně uprostřed Bali. Centrem podniku je starý minivan s bohatou nabídkou různých nápojů, se kterými se pak můžete usadit ve stylovém prostředí v parku, třeba na posteli nebo v típí. Pozor, dá se zde platit pouze kartou a veškeré spropitné, které obsluze necháte, putuje na opuštěné pejsky a kočičky.
Občerstvení ale najdete i na Vltavě samotné: na nově přistavené pontonové lodi s barem.
Ostrov nabízí nevšední pohledy téměř z úrovně hladiny Vltavy. Národní divadlo, Novotného lávku, Sovovy mlýny, Karlův most, Mánes, lodní komoru a další historické budovy na obou nábřežích tak máte možnost vidět odspodu, z neobvyklé perspektivy.
Příležitostně se zde konají různé slavnosti, koncerty a jiné kulturní akce.
Autorka článku a ředitelka hotelu v jednom má dlouholeté zkušenosti se psaním textů, pracovala jako externí přispěvatelka různých deníků a dalších periodik všeho druhu. Po několik let se také živila jako průvodce Prahou, a její příspěvky jsou tak vhledem člověka, který se v Praze nejen narodil, ale bezpočtukrát také prošel křížem krážem jejími ulicemi, pročetl stovky stránek nejrůznějších pragensií, a usiluje po leta přispívat k dobrému jménu Prahy ze svého nynějšího působiště. Snad s úspěchem…