3 dny v Praze – 3 historické části města na Vltavě

václavské náměstí

Proti proudu času…

Proniknout hlouběji do historie nějakého města či místa není vůbec jednoduché, a v případě Prahy a jejích více než tisíciletých dějin je takový úkol těžký nad jiné. Její minulost byla poznamenána všemi velkými událostmi uplynulého milenia. Pro účely tohoto článku a pro zjednodušení jsme se rozhodli postupovat proti proudu času a začít od konce – současností či nedávnou minulostí, které jsou našemu chápání bližší.

Den první – Nové město Pražské – kolem Václavského náměstí dnes a v dobách minulých

Srdcem moderního města je Václavské náměstí, které je také středem čtvrti, která se jmenuje Nové město Pražské. Ale pozor, zveme-li jej novým, nedejme se zmást, pochází ze 14. století, přesněji z roku 1348, kdy byla Karlem IV. vydána zakládající listina města. Brzy se sem tenkrát nastěhovali zejména řemeslníci a rukodělci, (zvláště pak ti, jejichž práce byla hlučná a zapáchající, a překážela tak měšťanům Starého města.) Většina dnešní městské topografie – náměstí, ulice i další městské prvky – opravdu pochází ze 14. století. Bylo tu dost prostoru na velké trhy – Václavské náměstí byl koňský, Karlovo dobytčí, i poměrně široké ulice (zvířata bylo třeba někudy hnát, potraviny vozit), což vše dalo základní tvar dnešním náměstím i ulicím.

Architektura náměstí a jeho okolí jako zrcadlo vývoje země v 19. a ve 20. století

Většina domů, kolem kterých dnes chodíme na Novém městě Pražském, byla postavena v 19. či 20. století, a ilustrují tak rozvoj země posledních dvou set let. Od historizujících stylů, které měly tendenci ohlížet se zpátky – neogotiky, neorenesance či neoklasicismu, přecházeli osvícení stavitelé ke stylům, které vyjadřovaly hrdost a soběstačnost mladé Republiky Československé – kubismu, rondokubismu, funkcionalismu, a postupně ke stylům vlastním éře komunistického Československa – k socialistickému realismu či brutalismu. Václavské náměstí samotné je ukázkovým příkladem kombinace všech těchto stavebních slohů. Neorenesanční budova Národního muzea  je cestou po dolů konfrontována domy vlastně všech zmíněných slohů- za povšimnutí stojí například krásná secesní budova  hotelu Evropa, funkcionalistická budova Paláce Koruna a naproti stojícího Obchodního domu Baťa či neofunkcionalisticky pojatá poválečná stavba Domu módy. Unikátní je bezpochyby také brutalistická stavba socialistického Federálního shromáždění, která je dnes součástí Národního muzea.

Místo setkávání lidí – v dobrém i špatném

Václavské náměstí jakoby zrcadlilo novodobé dějiny země – často se tu setkáváním vyjadřuje vůle národa – naposledy třeba při demonstracích pořádaných sdružením Milion chvilek, ale i v roce 1989, kdy právě odsud mluvil Václav Havel poprvé k národu, tady se v roce 1969 upálil Jan Palach… Náměstí je však  také centrem oněch temnějších stránek společnosti – zdejší pestrý život nočních barů, kasin, a klubů je plný drog, prostituce a dalších společensky nepříjemných jevů. 

václavské náměstí

Svůj první pražský den můžete zakončit procházku po Národní třídě, prohlédnout si expozici věnovanou prvnímu listopadovému revolučnímu dni v roce 1989, prohlédnout si architekturu domů až k Národnímu divadlu, a posléze udělat totéž na opačnou stranu, projít se třídou zvanou Na příkopech až k Obecnímu domu, perle pražské secesní architektury, kde je možno si předem objednat také komentovanou prohlídku.  Získáte tak poměrně ucelený přehled o vývoji české společnosti za posledních 150 let.

Den druhý – další krok zpět – Staré město pražské

Je pravděpodobné, že si hranic mezi oběma městy – Starým a Novým – ani nevšimnete, protože  staroměstský obranný val byl stržen v 19.století, aby ustoupil rychle se rozvíjejícímu městu. Ale jste-li pozorní, snadno poznáte rozdíl v typu městské zástavby. Staré město Pražské je plné úzkých a křivolakých uliček a domů, datujících se zpravidla do středověku. Narazíte na mnoho kostelů a kaplí, kláštery a podobné stavby původně duchovního charakteru. Tato část města začala vyrůstat už v raném středověku kolem trhu na východním břehu Vltavy, který fungoval pravděpodobně již v 10.století. Dnes se je na těch místech Staroměstské náměstí. Na úplném počátku tu stály samostatné kamenné domy, vlastně takové malé pevnosti, jakou byl třeba i známý Dům u kamenného zvonu. Postupně začaly domy vytvářet řady a tak se formovaly první ulice: k řece, k Pražskému Hradu, k Vyšehradu. Staré město pražské se vyvíjelo postupně a bez jakýchkoli plánů – kupci z různých míst Evropy se sdružovali pospolu, a vytvářeli tak malé čtvrti, o  jejichž existenci se dnes často pouze dohadujeme. Románské domy byly časem přestavovány na gotické, ale mnoho dnešních domů zde má dodnes zachováno románské zbytky. Krásně jsou k vidění kupříkladu v Domě pánů z Kunštátu, či ve veřejnosti otevřených podzemních prostorech restaurace hotelu Rott na Malém náměstí.

The-Old-Town-Square

Různé podoby Starého města Pražského

Uličky Starého města jsou často klikaté a chodíte-li jimi poprvé, snadno se tu zratíte. Některé domy mají dodnes patnou gotickou tvář, jiné dostaly v průběhu dalších století jiné fasády: renesanční, barokní, klasicistní, dokonce i neorenesanční – slavný dům U Rotta dostal svou neorenesanční podobu po vzoru svého renesančního předchůdce. Dnes se tu dokonce můžete i ubytovat, neboť ze slavného železářství se stal hotel a vy tak máte jedinečnou možnost zažít pražskou historii na vlastní kůži. 

V každém případě je Staré město Pražské ideální základnou ke zkoumání historické Prahy – je odsud všude blízko, jste tu v srdci všeho dění. Prožít celý den pouze tady je velmi snadné – připojíte-li ke své prohlídce i Židovské město, nudit se rozhodně nebudete. Středověký měšťanský svět byl plný oddanosti k bohu a radosti z relativního materiálního blahobytu, což obojí dokázal architekturou a uměním skvěle vyjádřit.

Den třetí – Pražský Hrad a Malá strana

Třetí cesta nás povede nejstaršími místy Prahy, místy, kde se usadily slovanské rytířské rodiny, přijaly křestanství a začaly vládnout okolnímu území. Někdy v letech 882-884 vyrostl na kopci nad Vltavou první kostelík zasvěcený Panně Marii.  Nechal ho postavit přemyslovský kníže Bořivoj. Zbytky tohoto svatostánku si můžete dobře prohlédnout v průchodu mezi prvním a druhým nádvořím Pražského hradu. Nedaleko byl postaven také vůbec první křesťanský klášter v zemi – benediktinská fundace kolem kostela svatého Jiří. Od doby, kdy se tu usídlili Přemyslovci, jsou tato místa sídlem českých panovníků a vládců. Symbolicky tu lze také přehlédnout celé město, které se dávno neskládá z oněch původních třech částí, a je pouhým okem těžko k přehlédnutí. Tady se naše cesta proti proudu času končí…

little town prague
0

Registration

Forgotten Password?